Pracovat v poekladech

Práce pøekladatele je velmi dùle¾itou a nikdy neodpovìdnou prací, proto¾e musí rozumnì vysvìtlovat smysl pro vyjádøení sebe sama mezi dvìma entitami za druhou. Proto nesmí tolik slova opakovat tak, jak bylo øeèeno, spí¹e spí¹e smysl, obsah, podstatu výrazu a pak existuje mnohem vìt¹í. Takový pøekladatel je vá¾ným místem v komunikaci i pøi porozumìní, jak jak v jejich poru¹e.

Nápoj z øady pøekladù je po sobì jdoucí tlumoèení. Co tedy pro typ pøekladù také vìøí v pøímé specifika? Bìhem øeèi jedné z ¾en tlumoèník poslouchá skupinu této pozornosti. Mù¾e si vzít poznámky a má jen to, co chce øeèník øíct. Vzhledem k tomu, ¾e se tento vá¹ konkrétní aspekt vìnuje pozornost, je úkolem pøekladatele vyjádøit svùj názor a obsah. Samozøejmì, jak bylo uvedeno, nemusí to být opakované opakování. Vy¾aduje proto uvedení smyslu, principu a významu výroku. Po opakování mluvèí pokraèuje ve svém názoru a znovu mu dává stálou skupinu. A samozøejmì v¹e pokraèuje systematicky, a¾ do prohlá¹ení nebo odpovìdi partnera, který také mluví v místním stylu, a jeho øeè je pøelo¾ena a zkopírována první osobì.

Tento typ pøekladu vytváøí vlastní chyby a nevýhody. Nevýhodou je, ¾e probíhá. Fragmenty vyjádøení. Tyto segmenty v¹ak nyní mohou rozdìlit soustøedìní a pøípravu pøipomínek. Pøekladem nìkterých textù mù¾ete snadno odvrátit sebe, zapomenout na nìco nebo prostì porazit rytmus. Ka¾dý mù¾e sly¹et v¹e a komunikace se zachová.